SparkLife

Ve velmi otevřeném rozhovoru pro SparkLife.cz Felix Slováček (83) prozradil, jak se momentálně daří jeho ženě Dádě Patrasové (70), jak to má se svými vnoučaty či jaké překvapení chystá pro své fanoušky.

Felixi, pojďme začít úplně jednoduše… Jak se vám daří?

Rozhodl jsem se, že tohle léto budu trávit tam, kde je teplé moře. Já to většinou strašně zanedbávám, ale teď jsem si řekl, že není čas ztrácet čas. (smích) Chci být co nejvíce u moře, ale jen tam, kde je teplé. Budu jen tam, kde má voda 28 a půl stupně, což je třeba v Turecku, na severu Egypta, v Řecku a podobně.

To zní jako skvělý odpočinek.

A proto jsem začal v Chorvatsku, kde zrovna není tak teplé moře… (smích) Ale mám tam kamaráda, který mě pozval a má u Zadaru krásný dům, tak jsem tam byl asi týden. Vrátil jsem se a hned jsem letěl s Felixem (syn, pozn. red.) a s vnuky do Turecka. Tam to miluju, tam bych mohl být vždycky. A teď mám ještě dva koncerty. Ve středu končím v Mariánských Lázních, poté hned večer letím do Egypta, ale na sever. Já tam to Rudé moře a mořskou havěť prostě nemusím. Bojím se toho.

V Rudém moři je i hodně žraloků. Máte strach i z nich?

No, mám, ale žraloci jsou v podstatě všude. Když půjdete i v Chorvatsku ráno na trh, tak jsou tam malí žraloci. A když jsou tam malí, tak tam musí být někde i velcí. (smích)

Plánujete nějakou dovolenou i s vaší ženou Dádou Patrasovou?

Tak Dáda chce být doma s kočkou a se psem. Pak má ještě i to svoje království a do toho já už nezasahuju. Ona se má v tomhle triumvirátu dobře, takže já spíše vyrazím sám, protože nemám moc s kým. Vždycky potkám třeba nějakého kamaráda, golfistu nebo tenistu a pak s nimi vyrazím do světa.

Vozíte Dádě nějaké dárky z cest?

Ono to je pro Dádu těžké, protože všechno má. Za tu dobu, co jsme spolu, jsem jí nakoupil šperků, že už to neunosí. Stejně nikam nechodí… Nejdřív jsem si myslel, že to nevadí, protože to zdědí Anička (dcera, pozn. red), ale to už také ne. Takže co s tím? Nové už kupovat nebudu.

Zmínil jste syna Felixe a vnuky. Jaký jste dědeček?

Já jsem takový dědeček, jak se říká, na nic, protože na ně nemám čas. Ale pakliže to jde, tak se s nimi vídám, a s Felixem také. Teď ještě za nimi pojedu na chalupu, než odletím. Pak má Felix koncert i v Chorvatsku, tak tam je (vnuky, pozn. red.) vezmeme taky. Ale přes rok se vídám spíše s tím starším, s Felixem, který hraje na klarinet, tak mu tak trochu radím, co s tím, protože to není jednoduché. V současné době je hodně hráčů, mají sem přístup z celého světa a ta konkurence je příšerná. Těch míst v orchestrech, kde by se dalo hrát, je téměř nula.

Proč myslíte, že tomu tak je?

Všechno bylo zrušeno, nic se neděje. Není to jako například v Jerevanu, odkud jsem se před měsícem vrátil. To je metropole, která nespí, tam se pořád všude hraje, lidi tancují, baví se a nikdo vám neřekne, že je konec kuchyně. Když tam sedíte, tak tam můžete sedět do rána. A já jsem tohle všechno samozřejmě zažil i v Praze, a proto mě mrzí, že teď je i Praha večer takové mrtvé město.

S vaším synem Felixem jsme před časem mluvili na premiéře muzikálu Ledové království, kterou jste prý také navštívili společně s Dádou. Jak pyšný jste byl na synovu práci?

To jeho hudební nastudování se mi strašně líbilo. On to musel celé dát do kupy a dokonce i ti Angličané, kteří se na to přijeli podívat, říkali, že to naše nastudování je lepší než jejich londýnské… Takže to je velká čest pro mého kluka.

A na čem vy osobně nyní pracujete?

Já to mám tak, že v podstatě každé tři roky teď natočím CD. Začalo to k mým 80. narozeninám, kdy jsem natočil CD, které se jmenovalo Nádherná láska. Poté jsem natočil CD Maestro a rok potom album Andělské Vánoce, které vyšlo vloni o Vánocích. A nikdy jsem netočil pohádkovou muziku, ačkoli se mi to strašně líbí. Nyní dělám takové ty písničky z pohádek, jako jsou Rozvíjej se, poupátko, Tři oříšky nebo Kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš. Jsou to věci, kdy autoři smýšleli romanticky a psali krásnou muziku do pohádek. Tací jako Karel Svoboda, Petr Hapka, Zdeněk Barták nebo Jiří Zmožek, kluci, kteří ty pohádky vylepšili těmi hity, které lidi znají dodnes. U těch dnešních písní ani nevím, jestli mezi nimi nějaký hit vznikl.

Povídejte…

Je to složitá, taková instrumentální muzika, která je prakticky jen podkresová. To mě teď tedy čeká. A pak mám ještě jednu věc s Big Bandem, o které vám ale nemohu prozradit víc, protože v tomhle showbyznysu se strašně krade. A kdyby se to někdo dozvěděl daleko dřív, než já to pustím mezi lidi, tak by mi to třeba někdo ukradl. A samozřejmě bude hodně koncertů v adventních dnech a také budu dělat Lucernu, a to někdy v polovině prosince.

Další novinkou je, že se o vás natáčí dokument, je to tak?

Jeden film už o mně byl natočen, ale ještě neměl nikde premiéru. A mezitím přišel takový nápad, že by mohl vzniknout dokument o mém životě, kdy se nebudeme dívat zpátky do minulosti, ale bude to o tom, co prožívám teď co mě čeká. Takže pan režisér Milan Balek, skvělý kluk a skvělý člověk, bezvadný kamarád, přišel s tím, že by něco takového udělal.

Chápu.

Začali jsme točit teď na filmovém festivalu v Karlových Varech a máme tam i spoustu dalších krásných destinací, mezi nimi je například i vánoční New York. Myslím si, že by to mohlo být hotové příští rok na jaře a pak se to dá do oběhu nebo do kina. Já ani nevím, jak dlouhý ten dokument bude, jestli to bude celovečerní film, nebo jen něco kratšího. Uvidíme… Moc se na to těším.

Zdroj: Autorský text, redakce Sparklife.cz, náhledová fotografie: Sparklife.cz